Více peněz na úroky
Obsluha dluhu spotřebovává peníze, které pak nemohou financovat jiné priority. Dodatečný 1 bilion Kč při úroku 4 % znamená ilustrativně 40 miliard Kč ročně.
Česko na dluh · Státní dluh ČR
Za každou sekundou je další účet.
Kolik stojí život na dluh?
Vývoj dluhu České republiky a budoucnost zadlužení ČR.
Model, nikoli živé měření. Základ: 31. 12. 2025, tempo podle změny 2024–2025. Jak počítáme ↗
státní dluh podle Ministerstva financí
o 9,3 % více než na konci roku 2024
více než dvojnásobný nominální dluh
Desítky let v jednom grafu. Největší zlom přišel po roce 2019.
Přehled ukazuje všechny kabinety působící ve vybraném roce, včetně vlád v demisi. Roční změna dluhu není měřením odpovědnosti jednotlivé vlády: rozpočty, krize a dřívější závazky působí i přes hranice mandátů. Celá tabulka dluhu a vlád ↓
Za šest let vzrostl dluh o 2 037,4 miliardy korun.
Jde o nominální částky. Pro posouzení zátěže ekonomiky je potřeba sledovat také poměr dluhu k HDP.
Odhadujeme stavy k předání kabinetu lineárně mezi ročními pozorováními MF. Nejde o skutečné stavy v den jmenování ani přesné měření odpovědnosti. První kabinet je pokryt až od 31. 12. 1993, poslední jen do 31. 12. 2025.
| Kabinet / pokrytí daty | Začátek | Konec | Změna mld. Kč | Změna % |
|---|---|---|---|---|
| Václav Klaus I.31. 12. 1993. – 4. 7. 1996. · částečné pokrytí | 158,8 | 154,8 | -4,0 | -2,5 % |
| Václav Klaus II.4. 7. 1996. – 2. 1. 1998. | 154,8 | 173,2 | +18,4 | +11,9 % |
| Josef Tošovský2. 1. 1998. – 22. 7. 1998. | 173,2 | 185,1 | +11,9 | +6,9 % |
| Miloš Zeman22. 7. 1998. – 15. 7. 2002. | 185,1 | 372,3 | +187,2 | +101,1 % |
| Vladimír Špidla15. 7. 2002. – 4. 8. 2004. | 372,3 | 552,3 | +180,0 | +48,3 % |
| Stanislav Gross4. 8. 2004. – 25. 4. 2005. | 552,3 | 623,9 | +71,6 | +13,0 % |
| Jiří Paroubek25. 4. 2005. – 4. 9. 2006. | 623,9 | 766,5 | +142,6 | +22,9 % |
| Mirek Topolánek I.4. 9. 2006. – 9. 1. 2007. | 766,5 | 804,7 | +38,2 | +5,0 % |
| Mirek Topolánek II.9. 1. 2007. – 8. 5. 2009. | 804,7 | 1 062,4 | +257,6 | +32,0 % |
| Jan Fischer8. 5. 2009. – 13. 7. 2010. | 1 062,4 | 1 266,4 | +204,0 | +19,2 % |
| Petr Nečas13. 7. 2010. – 10. 7. 2013. | 1 266,4 | 1 675,8 | +409,4 | +32,3 % |
| Jiří Rusnok10. 7. 2013. – 29. 1. 2014. | 1 675,8 | 1 681,7 | +5,9 | +0,4 % |
| Bohuslav Sobotka29. 1. 2014. – 13. 12. 2017. | 1 681,7 | 1 624,1 | -57,6 | -3,4 % |
| Andrej Babiš I.13. 12. 2017. – 27. 6. 2018. | 1 624,1 | 1 623,4 | -0,8 | -0,0 % |
| Andrej Babiš II.27. 6. 2018. – 17. 12. 2021. | 1 623,4 | 2 449,7 | +826,4 | +50,9 % |
| Petr Fiala17. 12. 2021. – 15. 12. 2025. | 2 449,7 | 3 663,9 | +1 214,2 | +49,6 % |
| Andrej Babiš III.15. 12. 2025. – 31. 12. 2025. · částečné pokrytí | 3 663,9 | 3 677,6 | +13,7 | +0,4 % |
Procentní změna = rozdíl / odhadovaný počáteční stav × 100. Všechny kabinetní částky jsou odvozené od stejné roční řady; neobsahují očištění o inflaci nebo HDP. Přesný postup a hodnoty JSON.
Stav k 31. prosinci daného roku v nominálních miliardách Kč. Vládní strany jsou uvedeny za celé období kabinetu; poznámky popisují změny. Více vlád v jednom roce neznamená, že každá působila celý rok.
| Rok | Dluh (mld. Kč) | Vlády a vládní strany v průběhu roku |
|---|---|---|
| 1993 | 158,8 | Václav Klaus I.: ODS, KDU-ČSL, ODA, KDS |
| 1994 | 157,3 | Václav Klaus I.: ODS, KDU-ČSL, ODA, KDS |
| 1995 | 154,4 | Václav Klaus I.: ODS, KDU-ČSL, ODA, KDS |
| 1996 | 155,2 | Václav Klaus I.: ODS, KDU-ČSL, ODA, KDS (do 3/1996) Václav Klaus II.: ODS, KDU-ČSL, ODA |
| 1997 | 173,1 | Václav Klaus II.: ODS, KDU-ČSL, ODA |
| 1998 | 194,7 | Václav Klaus II.: ODS, KDU-ČSL, ODA Josef Tošovský: KDU-ČSL, ODA, ODS → US, nestraníci Miloš Zeman: ČSSD |
| 1999 | 228,4 | Miloš Zeman: ČSSD |
| 2000 | 289,3 | Miloš Zeman: ČSSD |
| 2001 | 345,0 | Miloš Zeman: ČSSD |
| 2002 | 395,9 | Miloš Zeman: ČSSD Vladimír Špidla: ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU |
| 2003 | 493,2 | Vladimír Špidla: ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU |
| 2004 | 592,9 | Vladimír Špidla: ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU Stanislav Gross: ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU |
| 2005 | 691,2 | Stanislav Gross: ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU Jiří Paroubek: ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU |
| 2006 | 802,5 | Jiří Paroubek: ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU Mirek Topolánek I.: ODS, nestraníci |
| 2007 | 892,3 | Mirek Topolánek I.: ODS, nestraníci Mirek Topolánek II.: ODS, KDU-ČSL, Strana zelených |
| 2008 | 999,8 | Mirek Topolánek II.: ODS, KDU-ČSL, Strana zelených |
| 2009 | 1 178,2 | Mirek Topolánek II.: ODS, KDU-ČSL, Strana zelených Jan Fischer: nestraníci |
| 2010 | 1 344,1 | Jan Fischer: nestraníci Petr Nečas: ODS, TOP 09, Věci veřejné |
| 2011 | 1 499,4 | Petr Nečas: ODS, TOP 09, Věci veřejné |
| 2012 | 1 667,6 | Petr Nečas: ODS, TOP 09, Věci veřejné → LIDEM |
| 2013 | 1 683,3 | Petr Nečas: ODS, TOP 09, LIDEM Jiří Rusnok: úřednická vláda |
| 2014 | 1 663,7 | Jiří Rusnok: úřednická vláda Bohuslav Sobotka: ČSSD, ANO, KDU-ČSL |
| 2015 | 1 673,0 | Bohuslav Sobotka: ČSSD, ANO, KDU-ČSL |
| 2016 | 1 613,4 | Bohuslav Sobotka: ČSSD, ANO, KDU-ČSL |
| 2017 | 1 624,7 | Bohuslav Sobotka: ČSSD, ANO, KDU-ČSL Andrej Babiš I.: ANO, nestraníci |
| 2018 | 1 622,0 | Andrej Babiš I.: ANO, nestraníci Andrej Babiš II.: ANO, ČSSD |
| 2019 | 1 640,2 | Andrej Babiš II.: ANO, ČSSD |
| 2020 | 2 049,7 | Andrej Babiš II.: ANO, ČSSD |
| 2021 | 2 465,7 | Andrej Babiš II.: ANO, ČSSD Petr Fiala: ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, Piráti |
| 2022 | 2 894,8 | Petr Fiala: ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, Piráti |
| 2023 | 3 110,9 | Petr Fiala: ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, Piráti |
| 2024 | 3 365,2 | Petr Fiala: ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, Piráti (do 9/2024) |
| 2025 | 3 677,6 | Petr Fiala: ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN Andrej Babiš III.: ANO, SPD, Motoristé sobě |
Zdroj: Ministerstvo financí ČR a historie vlád na webu Úřadu vlády. Podrobné intervaly a poznámky: data JSON.
Dluh veřejných institucí v % HDP, rok 2025.
Společná metodika umožňuje porovnávat jednotlivé země.
Dluh veřejných institucí · % HDP · 2025
Rychlost zadlužování = změna poměru dluhu k HDP mezi koncem let 2024 a 2025 v procentních bodech (p. b.). Kladné číslo znamená růst poměru, záporné pokles. Nejde o tempo růstu nominálního dluhu; poměr ovlivňuje i vývoj HDP. Počítáme z hodnot téže dubnové notifikace 2026 zaokrouhlených na desetinu, proto se rozdíl může lišit od změny vypočtené z nezaokrouhlených dat.
Dluh ČR má důsledky dřív, než dojdou peníze. Vyšší zadlužení omezuje volnost rozpočtu.
Zpráva z 24. 9. 2026
Takzvaná dluhová brzda se vztahuje k dluhu sektoru veřejných institucí po očištění o rezervu peněžních prostředků. Není to stejná veličina jako nominální státní dluh v hlavním počítadle.
Podle scénáře NRR může hranice přijít v roce 2034. Vývoj závisí na rozpočtové politice, ekonomice a dalších předpokladech. Nejde o jisté datum ani o výsledek našeho jednoduchého modelu.
Přečíst scénář NRR ↗Budoucnost není daná. Vyzkoušejte, jak záleží na ročním přírůstku dluhu.
Výchozí stav na konci roku 2025 + deset ročních přírůstků. Bez inflace, růstu HDP a změn úroků. Ilustrace, nikoli prognóza.
+84,9 % oproti roku 2025
Obsluha dluhu spotřebovává peníze, které pak nemohou financovat jiné priority. Dodatečný 1 bilion Kč při úroku 4 % znamená ilustrativně 40 miliard Kč ročně.
Vyšší dluh může omezit prostor pro pomoc při recesi či jiné mimořádné události. Záleží také na ceně financování a důvěře investorů.
Stárnutí populace zvyšuje nároky na důchody a zdravotnictví. Řešením mohou být změny příjmů, výdajů i podpora růstu ekonomiky.
NRR ve svém scénáři projektuje dosažení 55% poměru dluhu k HDP v roce 2034. Výsledek závisí na předpokladech a budoucí politice.
Kolik nás stojí obsluha státního dluhu dnes, kolik stála dříve a co může stát v budoucnu.
Z toho čisté úroky 97,97 mld. Kč.
Poplatky přibližně 0,155 mld. Kč.
Z přibližně 110 mld. Kč na celý rok.
Nejde o skutečnou dnešní platbu.
Roční úroky rozpočítané na 365 dní.
Splátky jistiny nejsou zahrnuté.
2019–2025: saldo kapitoly 396, včetně poplatků. Rok 2026: přibližný rozpočtový údaj, nikoli skutečnost. MF, tabulka 14 ↗ · Rozpočet 2026 ↗
Počítáme se stavem dluhu z vašeho scénáře výše: 6 801,6 mld. Kč v roce 2035. Změna ročního přírůstku dluhu ovlivní i tento výsledek.
559,0 mil. Kč denně
Model = stav dluhu × zvolená efektivní sazba. Předpokládá její promítnutí do celého dluhu; nezachycuje postupné refinancování, splatnosti, poplatky ani úrokové příjmy. Není prognózou MF a nepočítá splátky jistiny.
Porovnáváme 97,97 mld. Kč · skutečné čisté úroky za rok 2025
Referenční jednotková cena 317,6 mil. Kč/km podle D35 Hořice–Sadová po valorizaci, včetně dopočtené 21% DPH.
Cena a délka referenční stavby ↗Jedna celá nemocnice za 10,0 mld. Kč. Volitelný předpoklad, nikoli doložená jednotková cena.
Při referenční ceně 570 mil. Kč za školu podle ZŠ a MŠ U Elektry pro přibližně 800 žáků, otevřené v roce 2023. Počet celých škol zaokrouhlujeme dolů.
Referenční cena školy ↗Každá karta je samostatnou alternativou využití stejné částky, nesčítají se. Jde o poměr peněz k ceně, nikoli příslib realizace: nejsou zahrnuty budoucí provoz, personál, růst cen ani rozdíly lokalit. Dálnice nezahrnuje automaticky všechny výkupy a přípravu; daňový režim referenční školy zdroj výslovně nerozepisuje. Budoucí nominální úroky srovnáváme s pevnými referenčními cenami, bez inflace.
Ke konci roku 2025 činil státní dluh ČR podle Ministerstva financí 3 677,6 miliardy Kč. Tato částka je posledním ročním údajem v použité řadě. Číslo v počítadle je oddělený modelový odhad, nikoli aktuálně vykázaný dluh.
Mezi koncem roku 2024 a 2025 vzrostl státní dluh o 312,4 miliardy Kč. Po rozpočítání na 365 dní jde přibližně o 9 906 Kč za sekundu a 855,9 milionu Kč za den. Skutečné čerpání a splácení dluhu probíhá nepravidelně.
Graf a tabulka porovnávají roční stavy dluhu od roku 1993 s kabinety, které v daném roce působily. V roce se mohou vystřídat dvě vlády. Roční změna dluhu sama neprokazuje, jaký podíl na ní měla jednotlivá vláda či politická strana.
Ne. Státní dluh je stav nesplacených závazků k určitému dni. Schodek je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu za období. Změna dluhu se se schodkem nemusí přesně shodovat, například kvůli financování rezerv.
Státní dluh se týká závazků státu. Pro srovnání zemí EU používáme konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP, který má širší rozsah. Evropský ukazatel proto nelze přímo zaměnit za státní dluh MF.
Ne. Státní dluh není osobní pohledávkou vůči každému obyvateli. Dluh na obyvatele je pouze statistický přepočet. Náklady na obsluhu dluhu však ovlivňují veřejné rozpočty, daně a prostor pro veřejné služby.
Česko na dluh ukazuje dluh České republiky z oficiálních dat MF, jeho vývoj, úroky a možné budoucí scénáře. Hledáte-li dluh ČR, státní dluh nebo kolik dlužíme, je důležité rozlišit skutečný stav, průběžný model a širší veřejný dluh.
Zpráva Národní rozpočtové rady ze září 2026 projektuje náraz na dluhovou brzdu v roce 2034. Jde o scénář závislý na předpokladech. Zákonný limit 55 % HDP se vztahuje k dluhu veřejných institucí po očištění o finanční rezervu.
V roce 2025 činila čistá obsluha dluhu 98,126 miliardy Kč, z toho čisté úroky 97,972 miliardy Kč. Pro rok 2026 MF uvádí přibližně 110 miliard Kč na obsluhu. Splátky samotného dluhu do těchto nákladů nepatří. Výhled do roku 2035 je na tomto webu pouze nastavitelným modelem.
Státní dluh ke konci roku 2025.
Roční tabulka Ministerstva financí.
Roční změna rozpočítaná v čase.
Odhad, nikoli živé měření dluhu.
Přírůstek dluhu a sazba mění výhled.
Odhad brzdy 2034 přebíráme od NRR.
Primární zdroj roční řady 1993–2025.
DESTATIS / EUROSTATSrovnatelná data za rok 2025, duben 2026.
EVROPSKÁ KOMISEPrognóza z května 2026 a její předpoklady.
Poslední stav v použité roční řadě MF je 3 677,6 mld. Kč k 31. 12. 2025. Model od 1. 1. 2026 přičítá rozdíl 312,4 mld. Kč mezi roky 2024 a 2025 rovnoměrně za 365 dní (9 906,14 Kč/s). Skutečný dluh se mění nepravidelně; model není aktuálně vykázaným dluhem ani oficiální prognózou. Počítadlo se mění jednou za sekundu; při návratu na kartu dorovná uplynulý čas. Pauza zastaví zobrazení, po obnovení se čas dorovná. Přírůstek během návštěvy je rovněž modelový.
Historie uvádí nominální státní dluh v mld. Kč. Evropské srovnání uvádí konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP dle Eurostatu, dubnová notifikace 2026. Novější revize nejsou automaticky načítány. Zdroje ověřeny 23. 10. 2026. Budoucí scénář je prosté sčítání zvoleného ročního přírůstku, nikoli ekonomická predikce.
Otevřená data: JSON pro AI a analytiky · Historie CSV · llms.txt · Historie vlád ↗ · Zdrojový kód na GitHubu ↗